Pracovníci oddělení Biomonitoringu VÚKOZ koordinovali v letech 2006–2007 řešení projektu "Mapping of main sources of pollutants and their transport in the Visegrad space" podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem (http://visegradfund.org/).

• Účastníci projektu:

Botanický ústav Wladyslawa Szafera Polské akademie věd, Krakov, Polsko

Ústav botaniky a ekofyziologie (Katedra botaniky a fyziologie rostlin) Univerzity Czenta Istvána, Gödöllő, Maďarsko

Ústav krajinné ekologie Slovenské akademie věd, Bratislava, Slovensko

Fakulta matematiky, fyziky a informatiky Komenského univerzity, Bratislava, Slovensko

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, Česká republika

• Cíle projektu:

Shromáždit aktuální informace o kontrole kvality ovzduší ve střední Evropě, zvláště v oblasti Visegrádských zemí a o národní kontrole kvality ovzduší v jednotlivých státech V4.

Získat dostupné údaje o obsahu prvků v mechu ve státech V4 zjištěné v roce 2000/2001 v rámci evropského biomonitorovacího programu OSN EHK ICP-Vegetace a vytvořit bodové a izoliniové mapy distribuce sledovaných prvků v mechu ve visegrádském prostoru.

Identifikovat hlavní antropogenní zdroje znečištění v oblastech s bioindikovaným velmi vysokým obsahem zvláště toxických a rizikových prvků v mechu.

Vypracovat komentáře k mapám distribuce prvků v mechu, potenciálním lokálním zdrojům znečištění a možnému přenosu znečišťujících látek přes hranice států V4.

Zhodnotit vliv nadmořské výšky místa odběru mechu na zjištěný obsah prvků v mechu.

Odhadnout míru rizik bioindikovaných nejvyšších úrovní atmosférických spadů zvláště toxických prvků pro zdraví obyvatel a ekosystémy v postižených oblastech (hot spotech).

• Použité metody:

Byly shromážděny údaje o koncentraci 8-53 prvků zjištěné metodami AAS, ICP-AES, ICP-MS a NAA ve vzorcích mechu odebraných na 499 místech na území V4 v roce 2000/2001. V Polsku byly zjištěny koncentrace 8 prvků ve 116 vzorcích mechu Pleurozium schreberi ze silně znečištěné průmyslové oblasti Legnica-Głogów v Horním Slezsku, ve středně znečištěném regionu Mazowsze středního Polska a v čisté oblasti Podlasie v severovýchodním Polsku. Ze Slovenska byly k dispozici obsahy 53 prvků v 86 vzorcích mechu (převážně Pleurozium schreberi a třech alternativních druzích mechu). V Maďarsku byl zjištěn obsah 8 prvků v mechu Hypnum cupressiforme odebraném na 47 místech země. Z území České republiky byly získány údaje o koncentracích 37 prvků převážně v mechu Pleurozium schreberi a čtyřech alternativních druzích mechu odebraných na 250 místech.

Byla zjištěna nadmořská výška míst odběru vzorků mechu. Mapové výstupy byly vytvořeny pomocí grafických programů GIS, základní statistické hodnocení analytických dat a regresní, shluková a faktorová analýza byla provedena pomocí programu StatSoft Statistica.

• Hlavní výsledky:

Výstupem řešení projektu byly následující dvě publikace:

Suchara I., Florek M., Godzik B., Maňkovská B., Rbnecz G., Sucharová J., Tuba Z., Kapusta P. (2007): Mapping of main sources of pollutants and their transport in the Visegrad space. Part I: Eight toxic metals.- Expert group on bio-monitoring the atmospheric deposition loads in the Visegrad countries, Pruhonice, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i, Průhonice, 127 pp. [ISBN 978-80-85116-53-3 (brož), ISBN 978-80-85116-55-7 (soubor)].

Tištěná zpráva podává přehled mezinárodních úmluv o snižování znečištění ovzduší, monitorování kvality ovzduší v jednotlivých zemích V4 a zvláště o biomonitorování obsahu prvků v mechu jako indikátoru úrovně aktuální úrovně atmosférického spadu prvků. Uvádějí se barevné bodové a izoliniové mapy distribuce koncentrací Cd, Cr, Cu, Fe, Ni, Pb, V a Zn v mechu na území visegrádských zemí. Komentovány jsou zjištěné hot spoty a předpokládané zdroje znečišťování ovzduší, které je způsobují. Zjištěné koncentrace v mechu na území V4 jsou porovnávány s výsledky biomonitoringu v jiných evropských zemích. Uvádějí se výsledky hodnocení dat korelační a shlukovou analýzou a analýzou hlavních komponent. Byl zjištěn významný vliv nadmořeské výšky na koncentraci sledovaných prvků v mechu. Bioindikované úrovně spadu 8 toxických prvků pravděpodobně nepředstavují vážné zdravotní riziko pro obyvatele a ekosystémy na území V4 s výjimkou nejintenzivnějších hot spotů v oblastech bývalých tzv. černých trojúhelníků a několika lokálních hot spotů v ČR a hlavně na Slovensku. Je však účelné uvažovat synergistické působení prvků v hot spotech a korelovat incidence vybraných chorob obyvatel žijících v hot spotech s koncentracemi toxických kovů v mechu. Vybrané ukázky dokumentují výsledky projektu (Obr. 1, Obr. 2 a Obr. 3).

Suchara I., Florek M., Godzik B., Maňkovská B., Rbnecz G., Sucharová J., Tuba Z., Kapusta P. (2007): Mapping of main sources of pollutants and their transport in the Visegrad space. Part II: Fifty three elements.- Expert group on bio-monitoring the atmospheric deposition loads in the Visegrad countries, Pruhonice, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i, Průhonice, 214 pp. [ISBN 978-80-85116-54-0 (2. sv., CD-ROM), ISBN 978-80-85116-55-7 (soubor)].

Druhý díl publikace (CD-ROM) poskytuje údaje o distribuci koncentrací 53 prvků (Ag, Al, As, Au, Ba, Be, Bi, Br, Ca, Cd, Ce, Cl, Co, Cr, Cs, Cu, Fe, Ga, Hg, Hf, I, In, K, La, Li, Mg, Mn, Mo, N, Na, Ni, Pb, Pr, Rb, S, Sb, Sc, Se, Sm, Sn, Sr, Ta, Tb, Th, Ti, Tl, U, V, W, Y, Yb, Zn a Zr) v mechu na území V4, převážně jen Slovenska a České republiky. Zpráva uvádí pozice odběrových míst mechu, zjištěné koncentrace sledovaných prvků, bodové a izoliniové mapy distribuce koncentrací sledovaných prvků. Komentována jsou místa výskytu vysoké akumulace sledovaných prvků v mechu a potenciální blízké zdroje znečišťování ovzduš. Kromě základního statistického zpracování analytických výsledků byly koncentrace prvků v mechu hodnoceny korelační, faktorovou a shlukovou analýzou. Naměřené koncentrace prvků byly korelovány s nadmořskou výškou místa odběru vzorků mechu. Zjištěné koncentrace prvků v mechu ve V4 byly porovnány s dostupnými výsledky o koncentracích uvedených prvků zjištěných v některých jiných zemích Evropy. Pro většinu sledovaných prvků nejsou stanoveny limitní koncentrace ve složkách životního prostředí, proto není možné seriózně hodnotit zdravotní a ekologická rizika v hot spotech. Ukázky výstupů projektu dokumentují Obr. 4, Obr. 5 a Tab. 1.