Vnější kůra na kmenech stromů, rhytidoma (Obr. 1), je dlouhodobě vystavena účinkům ovzduší a stoku dešťové vody, která smývá atmosférický spad usazený na listech a větvích korun stromů. Pracovníci oddělení Biomonitoringu sledují fyzikální a chemické parametry výluhů kůry stromů (pH, celková elektrická vodivost, koncentrace SO₄^--, NH₄⁺, NO₃^-, Cl^-, F^-, Hg) od konce 80. let minulého století jako vhodné indikátory kvality ovzduší. Parametry výluhů kůry stromů byly zjišťovány např. v následujících projektech:

• Sledování parametrů výluhů smrkové kůry na horských výškových profilech (1989–2010)

Opakovaně jsou sledovány parametry výluhů smrkové kůry (např. pH, elektrická vodivost, koncentrace vybraných aniontů nebo kovů) na výškovém profilu např. v Krkonoších (Malý Špičák – Vrchlabí), Kozákovsko-Táborském hřbetu (Lomnice nad Popelkou – Kyje) a Krušných horách (Výsluní – Kadaň). Jako referentní místo slouží les u meteorologické observatoře Košetice na Pelhřimovsku (např. [1], Tab. 1 a Obr. 2).

[1] Suchara I. (1992): Experience in air quality indication through leaf enzyme activities and bark extract characteristics.- In: Boháč J. (ed.) Bioindicatores Deteriorisationis Regionis, Proceed. Sixth Int. Confer., České Budějovice 1991, Inst. Landscape Ecol., České Budějovice, p. 109 – 116.

• Zjištění parametrů výluhu kůry stromů pražských parků (1989–1990 a 2009–2010)

Byly měřeny základní parametry výluhů vzorků smrkové, borové a dubové kůry odebrané z pražských parků, např. Karlova náměstí, Riegrových sadů, Havlíčkových sadů, Stromovky, Petřínských sadů, obory Hvězdy, Hloubětína, Michelského lesa [2]. V roce 2009–2010 byly odebrány vzorky kůry v uvedených parcích a provedena opakovaná měření.

[2] Suchara I. (1993): The use of some urban park woody species in an estimation of air pollution level. Tree bark extract characteristics.- Zahradnictví, Praha, 20: 241 – 260.

• Sledování parametrů výluhu smrkové kůry z Průhonického parku (1990–1991 a 2009)

Ve výluhu smrkové kůry odebrané na zhruba 20 místech Průhonického parku byly začátkem 90. let zjišťovány následující parametry: pH, vodivost., SO₄^--, Cl^-, F^-, NO₃^-, NH₄⁺ ([3], Obr. 3). V roce 2009 byly na stejných místech odebrány nové vzorky kůry k opakovaným měřením.

[3] Suchara I., Sucharová J. (1992): Potential use of tree bark as a universal (bio)indicator of environmental level. A glimpse at its history and some perspectives.- In: Hrubík P. (ed.) Int. Symp. Occas. 100th Anniver. Arboretum Mlyňany Foundation 1892 – 1992, Veda, Bratislava, p. 144–153.

• Monitoring acidity výluhů smrkové kůry na území ČR (1995, 2005, 2010)

V roce 1995, 2005 a 2010 byla odebrána smrková kůra na 180-230 místech po celém území ČR a vedle dalších parametrů výluhů byla zjištěna i jejich reakce (pH). Mapy distribuce acidity smrkové kůry v ČR ukazují významný trend poklesu acidity kůry (např. [4], [5], [6] Obr. 4, Obr. 5).

[4] Suchara I. (2010): Kyselá reakce smrkové kůry a kvalita ovzduší v ČR během posledních dvaceti let.- Ochrana Ovzduší 22, 3: 28–34.

[5] Suchara I., Sucharová J. (2007): Možnosti využívání stromů jako bioindikátorů kvality ovzduší.- Ochrana Ovzduší 20 (39), 1: 22–26.

[6] Suchara I. et al. (2014): The influence of contrasting ambient SO₂ concentrations in the Czech Republic in 1995 and in 2010 on the characteristics of spruce bark, used as an air quality indicator.- Ecological Indicators 39: 144–152.

• Stanovení koncentrací celkové rtuti v kůře dubů kolem závodu Spolana a.s., Neratovice (2004)

Rozložení koncentrace celkové rtuti bylo zjištěno (AMA 254) v kůře dubů odebrané ze stromů rostoucích v okolí závodu Spolana a.s., Neratovice, který byl v roce 2002 postižen katastrofální povodní ([6], Obr. 5).

[6] Suchara I., Sucharová J. (2008): Mercury distribution around the Spolana chlor-alkali plant (central Bohemia, Czech Republic) after a catastrophic flood, as revealed by bioindicators.- Environ. Pollut. 151: 352–361.

• Zjištění distribuce aktivity vybraných radionuklidů ve smrkové kůře odebrané na území ČR v roce 1995 a 2010

Ve spolupráci se Státním ústavem radiační ochrany (SÚRO) byly v archivovaných vzorcích smrkové kůry odebraných v roce 1995 a 2010 stanoveny specifické aktivity vybraných radionuklidů (¹³⁷Cs, ²³⁸Pu, ^239,240Pu a ⁹⁰Sr). Sledované radionuklidy pocházejí původně z atmosférického spadu po testech atomových zbraní (60. léta min. století) a hlavně po havárii reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986.  ¹³⁷Cs je druhotně  přemísťováno z půdy do kůry ([7], Obr. 6). Další vzorky kůry se měří a výsledky se hodnotí [8].

[7] Suchara I. et al. (2011): Retrospective determination of ¹³⁷Cs distribution in spruce bark and bark aggregated transfer factor in forests on the scale of the Czech Republic ten years after the Chernobyl accident.- Sci. Total Environ. 409: 1927-1934.

[8] Hölgyle Z. et al. (2013): Retrospective determination of ²³⁸Pu, ^239,240Pu and ⁹⁰Sr activities in the outer bark of Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.) collected at various sites in the Czech Republic.- J. Radioanal. Nucl. Chem. 297: 19–25.